V tomhle videu jsem mimo jiné zmínila slečnu blogerku Pavlínu Javůrkovou. A ačkoliv jsem bestie nepřejícná, zlá a zákeřná, hřeje mě u srdce, že si všimla mé pomoci k vyšší sledovanosti a rozhodla jsem se jí, v záchvatu zuřivé dobroty, věnovat samostatný text.
pátek
čtvrtek
Můj první žirafí počin
nebo jsem se k tomu prostě jen nějak proklikala. Nijak módní blogy neodsuzuju. Naopak je vítám, je to ráj pro mou potřebu šťourat a kritizovat. Přece jen bych se asi trochu ostýchala přijít na ulici k nějaké slečně a říct jí : "Hele, fofrem vysyp tašku!" (nehledě na to, že bych z toho ve výsledku asi mohla mít trochu problém) , blogerky si mě ochotně pozvou nejen do kabelky, šatny či bytu, ještě mi kolikrát dají ledacos zadarmo. A to je dobrej byznys.
Blogy mám pomyslně rozdělené na tři kategorie:
- Tady se jdu řehtat
- Tady už mě neuvidíš
- Tady zjistím, za co mi z účtu v brzké budoucnosti zmizí love
Módní blogy mám ráda, a proto:
Fanfáry prosím.
ENJOY
Tohle video rozčíleného Dolfiho koluje po youtube ve více či méně zdařilých variantách. Já se dle mého subjektivního skromného názoru řadím mezi pochopitelně top ten.
Další žirafí počin soon (díky bohu že ,,brzo" je tak subjektivní pojem).
Žirafa v savaně internetu
Internetová scéna dává (ó díky mocný fejsbůku, youtube a asi bžilione blogů) každému možnost cpát svoje názory všem, kteří o ně víceméně (ne)stojí.
Proč tedy zrovna já bych měla být vyjímkou? Vždyť svět by byl o tolik ochuzen, kdybych se rozhodla své myšlenky ukrýt jen v hloubi své prohnilé duše!
No a taky už všem lidem kolem mne leze na nervy moje schopnost být věčně nespokojená, urýpaná, ukňouraná a taky to, jak dlouho se škodolibě dokážu kochat jejich trapasy/omyly/dosaď libovolnou nepříjemnost a posléze je šířit mezi další nebohé duše- pochopitelně po patřičné úpravě. Takže kdoví, třeba se tady v tomhle virtuálním bahně najde někdo trpělivější.
Jo a koneckonců se taky občas nudím.
Proč tedy zrovna já bych měla být vyjímkou? Vždyť svět by byl o tolik ochuzen, kdybych se rozhodla své myšlenky ukrýt jen v hloubi své prohnilé duše!
No a taky už všem lidem kolem mne leze na nervy moje schopnost být věčně nespokojená, urýpaná, ukňouraná a taky to, jak dlouho se škodolibě dokážu kochat jejich trapasy/omyly/dosaď libovolnou nepříjemnost a posléze je šířit mezi další nebohé duše- pochopitelně po patřičné úpravě. Takže kdoví, třeba se tady v tomhle virtuálním bahně najde někdo trpělivější.
Jo a koneckonců se taky občas nudím.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)